Význam masáže

6page img2     !!!   UPOZORNĚNÍ !!!

         Do odvolání jsou 

      masáže pozastaveny.

    Děkujeme za pochopení.

 

Lidé si pod pojmem masáž stále ještě představují pořádného řízka s tělem zápasníka, jak se bez rozmyslu opírá do hekající a vzdychající oběti ležící na masérském stole. Naštěstí je takto prováděným masážím již většinou odzvoněno. Záměrně píši většinou, neboť se stále ještě najdou maséři, kteří si myslí, že čím více zatlačí a zmáčknou, tím lepší bude výsledek. Opak bývá často pravdou.

 

Masáž se totiž ve většině případů používá jako prostředek fyzické a duševní relaxace, přičemž se uvolňují ztuhlé svaly a klouby, zlepšuje se prokrvení a tím i látková výměna, která přispívá k lepšímu a rychlejšímu průběhu léčby míst, na něž je masáž aplikována. Velmi významné bývá také následné ovlivnění centrálního nervového systému a dokonce i jednotlivých tělesných orgánů prostřednictvím reflexních oblouků a energetických drah (meridiánů). Máme-li tohoto docílit, musí masáž probíhat bez větších bolestí a násilí. Jinak dochází k reflexnímu stažení svalů jako odezvě na bolest a výsledek je přesně opačný, než bychom očekávali. Ostrá, rychlá a někdy i mírně bolestivá masáž se používá jen v ojedinělých případech, jako třeba u sportovců těsně před výkonem, kdy slouží k povzbuzení a zvýšení citlivosti.

Současnost5page img2

Moderní masáž se počíná rozvíjet až v devatenáctém století. Jejím tvůrcem je P. Ling, původně misionář v Orientu, který se na svých cestách seznámil se starobylou masáží a jejími blahodárnými účinky v lázních, které navštěvoval. Po návratu do Švédska založil školu masáže a v roce 1813 ve Stockholmu ústřední ústav pro gymnastiku, kde vyučoval i léčebný tělocvik. Dnes je již velké množství různých druhů masáží, jak moderních, tak různých tradičních škol. Navíc na základě moderních poznatků a různých kombinací s tradičními postupy vznikají stále další nové školy a směry.

Historie

5page img4Slovo masáž je odvozeno z francouzského message, to pak z řeckého slova massein. Základ tkví pravděpodobně v arabském názvu mas. To vše znamená hnísti, tříti. Masáž je stará jako lidstvo samo. Původ masáže musíme hledat v dávných dobách, neboť již primitivní člověk věděl, že bolest zraněného či nemocného místa dříve vymizí, když si je bude třít.

A tak již člověk doby kamenné si promačkával a rozhýbával namožené nebo pohmožděné svaly a klouby. Ovšem prvním konkrétním písemným dokladem o této činnosti je Ebersuv papyrus ze starého Egypta, který je některými badateli datován až do doby 5.000 let př.n.l. Již zde je masáž uváděna jako jeden z mnoha tehdejších léčebných prostředků. Rovněž z Číny, tradiční bašty neinvazivních technik léčby, máme pojednání v kánonu Nei Thing Sou Wen (asi 3.700 let př.n.l.) o použití masáží akupunktury a akupresury. V této zemi ovšem patřila masáž k celkovému životnímu stylu. Kombinovala se nejčastěji s energetickými a vitalizačními cvičeními. Obdobná situace byla i v dalších tehdejších kulturách. Babyloňané, Asyřané, Peršané a posléze Řekové a Římané využívali léčebného, relaxačního a vitalizačního účinku masáží. Podle dochovaných zpráv se využívala dokonce i k léčení zlomenin. Jako masážní prostředky se tehdy užívaly různé oleje s přídavkem jemného písku a pryskyřic z různých dřev, kořenů a plodů, jež měly účinek masáže zesílit. Cladius Galenus, asi nejslavnější z římských lékařů, již používal masáží přímo cíleně při výcviku gladiátorů. Rozeznával masáž přípravnou (frictio), která připravovala zápasníka na výkon a masáž k odstranění únavy (apoterapeutická), používanou po výkonu k urychlení regenerace.